Monday, May 27

Velký přítel srbského národa Tomáš Garrigue Masaryk

Dnešní den si připomínáme narozeniny velkého muže, státníka, filosofa a prvního prezidenta samostatné Československé republiky. Profesor Tomáš Masaryk, označovaný jako prezident osvoboditel, se narodil přesně před 172 lety, 7. března 1850 v jihomoravském Hodoníně. Je nejvýš symbolické, že se tvůrce našeho svobodného a suverénního státu narodil na hranici Česka a Slovenska.

Tomáš G. Masaryk byl jedním z hlavních bojovníků za nezávislost Čechů a Slováků na tehdejším Rakousko-Uhersku. Během první světové války pobýval v exilu, kde veškerý svůj čas věnoval diplomatickému boji za budoucí uznání chystaného samostatného Československa. Bez jeho úsilí by stát těžko vznikl.

Není neznámým faktem, že diplomatické úsilí a cestování po světě neměl Masaryk jednoduché z technického hlediska. Cestování mu umožnili spřátelení Srbové, kteří mu vystavili v průběhu první světové války hned několik diplomatických pasů. První z nich byl vystaven již v dubnu 1915 srbskou ambasádou v Paříži a velvyslancem ve Francii Milenko Vesnićem. Druhý pas Masarykovi vystavila rovněž pařížská ambasáda v září 1915.

Během dubna 1916 se budoucí prezident Masaryk setkal v Londýně se srbským premiérem Nikolou Pašićem a korunním princem Aleksandarem Karadjordjevićem a ve své knize Světová revoluce si Masaryk pochvaloval vzájemné přátelské rozhovory a koordinaci obou stran v protirakouské politice.

Třetí srbský pas Masarykovi vydala srbská ambasáda v Londýně, tentokrát však na falešné jméno kvůli jeho bezpečnosti. Zachovány byly pouze iniciály TGM. Srbský pas byl na jméno Thomas George Martin, údajný spisovatel z Brooklynu v USA a syn otce původem ze Srbska. Dokládá to blízké vztahy a přátelství, jaké Masaryk se Srby udržoval, když mu byli ochotni ve všem vyhovět a pomoci s bezpečnostním krytím. Pas byl vydán 12. dubna 1917, na něj potom Masaryk vycestoval do Ruska.

Poněkud méně známý je fakt, že Masaryk se Srby úzce spolupracoval už dávno před válkou. Angažoval se například v řadě politických kauz, například vystupoval proti rakousko-uherské správě Bosny a Hercegoviny a v mnoha dalších případech. V roce 1912 se snažil pomoci ke zmírnění napětí, které se mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem vytvořilo po anexi Bosny a Hercegoviny. Masaryk byl horlivým zastáncem Srbů a kategoricky bojoval proti rozdmýchávání antisrbské politiky.

Rovněž nepříliš známé jsou Masarykova úvahy během válečných let a zamýšleném propojení budoucího československého státu se Srbskem. Zamýšlený koridor by propojil oba státy s cílem zamezení rozpínání německého vlivu. Masarykův původní plán dokonce zahrnoval personální propojení Česka a Srbska prostřednictvím jednoho panovníka. V pozdějších válečných letech od tohoto svého záměru upustil.

Spread the love

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *