czechia-serbia.com
Srbsko dnes slaví Den státnosti – Sretenje. Jde o připomínku začátku Prvního srbského povstání proti osmanské nadvládě 15. února 1804 a prohlášení první srbské ústavy 15. února 1835, známé pod názvem Sretenjská Ústava Srbského knížectví (Sretenjski Ustav Kneževine Srbije).
Státní svátek 15. února je pro Srbsko svátkem národním i náboženským zároveň. Jednak je oslavován Den státnosti (Dan državnosti) ve vztahu ke dvěma důležitým národním událostem, které jsme vzpomenuli na úvod tohoto textu. Tento svátek má stejnou váhu jako 28. říjen pro Českou republiku, kdy rovněž slavíme státnost a připomínku vzniku prvního československého státu v roce 1918.
Náboženský obsah má 15. únor pro Srbsko proto, že na dnešní den připadá křesťanský svátek Setkání Páně (Sretenje Gospodnje), které je vzpomínkou na den, kdy Matka Boží poprvé přinesla novorozeného Ježíše do jeruzalémského chrámu.
První srbské povstání proti nadvládě Osmanské říše, které začalo 15. února 1804 je označováno za vzkříšení srbského státu. Srbové byli v té době oslabený národ, který mohl zmizet z historické mapy světa. Po staletí byli utlačováni a přesídlováni, zlomeni geograficky i po stránce vlastní identity. Místo rezignace se rozhodli zazářit starou silou i mocí a povstalci vedeni slavným Karadjordjem Petrovićem zahájili v obci Orašac začátek konce několik staletí trvající osmanské nadvlády nad Srbskem a Balkánem.
Celý boj za opětovné nabytí svobody je znám pod názvem Srbská revoluce. Povstalci byli vedeni vizí budoucího svobodného a samostatného Srbska jako moderního evropského státu. Přestože bylo první povstání potlačeno, Turci už nemohli zadupat do země srbskou touho po svobodě. Po pár letech přišlo druhé povstání vedené Milošem Obrenovićem, jehož výsledkem bylo přiznání srbské autonomie a postavení knížete pro Obrenoviće.
15. února 1835 došlo v Kragujevci k vyhlášení Sretenjské Ústavy Srbského knížectví, což byl nenávratný krok od feudalismu k demokracii, od orientu k Evropě. Byla to první ústava moderního Srbska, která je označována za jednu z nejliberálnějších v tehdejší Evropě. “Sretenjská Ústava představuje klenot evropské ústavnosti první poloviny 19. století. V té době ústavy na západě Evropy existovaly, ale Srbsko bylo tehdy obklíčeno mocnými absolutistickými monarchiemi. Pro nás tato ústava, která měla mnoho pokrokových, moderních a liberálních ustanovení, představovala první základ srbské státnosti,” zhodnotil srbský historik práva profesor Sima Avramović. Sretenjská Ústava proto představuje počátek moderního Srbska.
V Bělehradě začaly oslavy Dne státnosti už v předvečer samotného svátku, kdy zazněla ze Savských teras na Kalemegdanské pevnosti slavnostní dělostřelecká palba s nejvyššími státními a vojenskými poctami, vztyčením státní vlajky a zpěvem hymny. Během samotného svátečního dne udělí prezident Aleksandar Vučić nejvyšší státní vyznamenání a pronese projev k národu.
